Adventní kalendář 2.12.2024

Pojďme společně s dětmi proniknout

do tajů a krásy české vánoční hudby.

Protože jen to nejlepší je pro nás a naše děti dobré.

Kvalitní hudba nebyla nikdy dostupnější, proto pečlivě vybírejme, co pustíme svým nejmenším do oušek.

Pro zvídavé jsme odkazy na alba proložili průvodním textem o historickém vývoji. Je na Vás, jestli hledáte inspiraci, co si pustit při pečení vánočního cukroví, nasávání vánoční atmosféry, nebo máte chuť dozvědět se něco nového. Ke krásné vánoční hudbě a její historii se vrátíme v průběhu adventu ještě několikrát, takže se nemusíte bát, pokud dnes nenajdete právě „tu svoji“, bez které by Vánoce nebyly kompletní.

Budeme rádi, když nám na našich sítích napíšete, co rádi posloucháte právě Vy a vaše děti.

Hudba českých Vánoc

Nejstarší z koled

Koleda Narodil se Kristus pán nás provází těžkými i veselými časy již od 13. století, kdy jako oblíbený vánoční hymnus spojovala lid všech církví. Dokážete přečíst tento starobylý zápis?

Gotika

Dnes se ladíme na Vánoce od začátku adventu prostřednictvím koled. Naši předkové věnovali celé adventní období především uctívání Panny Marie. V brzkých ranních hodinách (půl pátá) se vydávali do kostela sloužit mše – Rorate coeli de super – Roráty. Koledy přišly na řadu až o štědrém dnu.

Bach-Collegium Praha – Staročeské roráty

V průběhu prosince zněla o svátcích také hudba věnovaná konkrétním světcům, většinou byla součástí vánočních her o životě a zázracích. Hry se často časem proměnily v krátké humorné scénky, které přehrávali koledníci hospodářům, hospodyním a jejich dětem přímo na prahu, nebo dokonce ve světnici. Některé se o staletí později staly předlohami velkých děl českých hudebních velikánů.

15. století – Zpívat rodným jazykem

Duchovní hudba, stejně jako kázání a mše, byla po celé období středověku prováděna zejména latinsky. V patnáctém století se jako jedny z prvních začínají zpívat vánoční zpěvy v národních jazycích. Mezi nejstarší dochované patří:

Stala se jest věc divná, Panna syna porodila beze vší strasti tělesné (Rukopis vyšebrodský 1410, též v  husitském Jistebnickém kancionálu 1420)

Žákovská koleda (Jistebnický kancionál 1420)

SoliDeo – Žákovská koleda

Jaroslav Krček – Musica Bohemica – Vánoční zpěvy z doby husitské

16. století – Literátská bratrstva – Kancionály

V 16. století vznikaly spolky tvořené zejména zámožnějšími vzdělanými měšťany, které dnes známe jako literátská bratrstva. Nejvýznamější bratrstva působila v těchto městech: Český Krumlov, Kroměříž, Chrudim, Dačice, Hulín, Jevíčko, Jindřichův Hradec, Lanškroun, Kutná Hora, Louny, Klatovy, Praha (Betlémská kaple)

V našem okrese působila literátská bratrstva například v Plánici, Klatovech, Sušici a v Kašperských Horách.

Prácheňský kancionál byl nalezen roku 1547

Klatovský kancionál byl nalezen roku 1560

Renesance

Renesanční vánoční hudba se vyznačuje prolínáním většího počtu hlasů, kdy každý hlas tvoří svou melodickou linku (ne akordy, jak známe dnes). Na zpěváky klade vysoké nároky.

Adam Michna z Otradovic – Vánoční noc = Chtíc aby spal

18. století

Od období baroka v 17. století a později v 18. století se začínají objevovat písně a koledy s přírodní tematikou mající lidový ráz, často je zpívá lid a doprovází na hudební nástroje (housle, píštaly, dudy, basa, cimbál, Dá se také předpokládat, že zdánlivý velký rozmach lidové hudby vidímě v dochovaných notových zápisech zajména proto, že se zlepšuje dostupnost záznamu pro širší vrstvy lidí). V tomto období můžeme vidět původ tradičních českých koled v takové podobě, jak je známe dodnes – jesličky, pastýři…

Jaroslav Krček – Musica Bohemica – Lidové zpěvy vánoční

Lidové tradiční vánoční koledy jsou od 19. století náměty pro malá i velká díla různých hudebních žánrů a směrů. Těší se stále velké oblibě a každý rok, stejně jako ve středověku nás spojují napříč vyznáním a světonázory.

V 19. a 20. století vzniklo mnoho vánočních písní, které takřka zlidověly, ale o těch zase až někdy příště…

Hradišťan – Pozdraveno budiž světlo

Dětský Kühnův sbor

Chcete si s námi vykouzlit pravé české Vánoce?

Přihlašte se k odběru newsletteru, ať Vám nic neunikne.

zdroje:

FROLEC, Václav. Vánoce v české kultuře. Praha2, Karlovo náměstí 5: NAKLADATELSTVÍ VYŠEHRAD, 1988.

HORPENIAK, Vladimír. Advent a vánoční zvyky na Šumavě. 4. rozšířené vydání. Přeložil Jan MAREŠ. [České Budějovice]: Karmášek, 2019. Historie (Karmášek). ISBN 978-80-87101-59-9.

PRÁŠEK, Jiří. Písecko pod betlémskou hvězdou. Písek: J & M, 2001. ISBN 80-86154-33-5.

https://svkkl.cz/ctenar/clanek/1350