2. listopadu – Dušičky – Památka zemřelých
Pojďte s námi zavzpomínat na ty, kteří již nejsou mezi námi a seznámit se s historií DUŠIČEK a obdobnými svátky z různých koutů světa.
Kde se vzaly Dušičky – Památka zesnulých
Původ svátku můžeme sledovat až do doby, kdy naše území obývali Keltové, ostatně dodnes cizinci nazývají naši zemi Bohemia – Bojohémum – země (keltského) kmene Bójů.
Keltové slavili s příchodem zimního období svátek Samhain, ze kterého vychází naše Dušičky (ve kterých se mísí keltské, křesťanské a slovanské tradice), angloamerický Halloween a přes španělské kolonisty se dostal až do Mexika, kde spojením s aztéckými zvyky vzniklo Día de los Muertos.
- Prohlédněte si s dětmi následující fotogalerii, nechejte je vyprávět o tom, co vidí na fotografiích a co již samy ví o svátcích, které v těchto dnech slavíme:
Rozklikněte si odkaz a podívejte se na mapu, kde se ve světě slaví Halloween a kde se v roce 2024 slaví ostatní varianty Dnu zesnulých.
Symbolika svátků, které slavíme na přelomu října a listopadu je úzce spojena s ohněm, jako symbolem světla. V pohanských dobách měly velké ohně především ochránit lid před zlými duchy. S příchodem křesťanství se u nás rozšířilo používání svíček, které měly pomáhat duším zemřelých na jejich cestě Očistcem do nebe.
Dušičkám předchází SVÁTEK VŠECH SVATÝCH, který dnes slavíme 1. listopadu – tento den je oslavou všech církví kanonizovaných světců.
DUŠIČKY slavíme 2. listopadu a jsou svátkem všech zesnulých.
Obraz Joži Uprky Dušičky zachycující dušičkovou atmosféru na moravském Slovácku
(zdroj: https://www.obrazynaplatne.cz/adwak-vcm-311-joza-uprka-dusicky/)
Haloween a s ním spjatá tradice „Trick or treat“ – „Dejte mi koledu, nebo vám něco provedu“ už jsou u nás celkem známé.
Pro seznámení se se svátkem Día de los Muertos doporučuji dětský animovaný film Coco. Je to opravdu krásný rodinný příběh plný krásné hudby a laskavého humoru. Děti se v něm mohou odlehčenou formou seznámit s jedním z rozšířených pojetí posmrtného života. Z podobného kulturního prostředí vychází také dětský animovaný film Kniha života, který se nevěnuje přímo svátku zemřelých, ale můžeme jej dětem pustit k tématu smrti a umírání. Jako třetí dětský animovaný film bych chtěla vyzdvihnout až fylosofický snímek Duše.
Coco – Český trailer
Kniha života – Český trailer
Duše – Český trailer
Animáky jsou skvělé, protože šetří náš čas, ideální na sychravou neděli…
Ale nepředbíhejme, víkend je teprve před námi!
Pojďme sobotu 2.listopadu opravdu věnovat Dušičkám tak, jak je slavili naši předci.
Rodinně, pospolitě, usebráním se.
Chaloupka na vršku nikdy nezklame!
Celý seriál je nádherným vkusným vyobrazením českých zvyků a tradic v průběhu celého kola roku.
Jak slavíme dušičky u nás doma?
Hřbitov Chanovice
Tradiční podzimní výzdoba:
Nalaďme se doma vyprávěním rodinných legend a příběhů při vyrábění podzimních dušičkových dekorací, které po setmění rozvezeme po našich rodinných hrobech, nebo je třeba zaneseme k pomníkům. Nezapomeňme si s sebou vzít svíčky (ideálně lucerničky, které hned nezhasne vítr) a zapalovač, nebo sirky! Proč to píšu? Protože jako nekuřáci jsme je TOLIKRÁT zapomněli…
- Děti mohou napsat dopis, nebo nakreslit obrázek, které zaneseme na hřbitov společně s výzdobou.
Atmosféru, hloubku a emoce nám jednoznačné může pomoci navodit hudba, ta nejlepší, co nám naši předkové zanechali.
- Zkuste dětem během vyrábění pustit jednu z nejvýznamnějších českých duchovních skladeb: Stabat Mater od Antonína Dvořáka. Ve chvíli, kdy člověk poslouchá tuto hudbu s vědomím autorova tragického osobního příběhu dostává hudba úplně jiný rozměr. Zvažte, zda vaše dítě tento příběh unese ( Antonín Dvořák napsal Stabat Mater poté, co mu během několika měsíců zemřely tři vlastní děti.).
- Podobně silný příběh o ztrátě vlastního dítěte stojí i za hudbou Leoše Janáčka – Po zarostlém chodníčku – Sýček neodletěl
Děti nepochybně rozkódují silné emoce a jedinečnost hudby i bez toho aniž byste přímo vyprávěli tragické příběhy na pozadí. Mějme však na zřeteli, že děti zpravidla přijímají život tak jak běží a smrt přijímají jako naprosto přirozenou součást života. Pokusme se s dětmi o smrti a o duši mluvit co nejotevřeněji a když nás přemohou vlastní emoce, nepotlačujme je, tím se od nás učí silné emoce prožít a zdravě integrovat místo potlačování. Smrt není tabu. Pokud se dostanete „do úzkých“, doporučuji spoléčné shlédnutí Coco a nebo Duše.
„V předchozích 12 generacích bylo potřeba 4 096 příbuzných a trvalo to více než 400 let.
Kolik překážek museli naši předci překonat? Kolik bitev vybojovat? Kolik smutku, štěstí, obtíží, romantických příběhů a naděje do budoucna? Tím vším naši příbuzní prošli, abychom mohli dnes být tam, kde jsme…“
zdroj: RODINNÉ CENTRUM PRAHA
- Kolik ze svých předků znáte jménem?
- Do jakého roku sahá vaše známá rodinná historie ?
- Vytvořte si s dětmi vaši rodinnou galerii předků, někdy je podoba napříč generacemi až zarážející. Děti milují objevování vlastních kořenů.
- Pokud děti baví rodinné příběhy, můžete využít i náš pracovní list a zapsat si nejbližší příbuzné. Tvorba vlastního stromu s využitím akvarelových barev, nebo voskovek je samozřejmě ještě mnohem zábavnější:
Stáhněte si pracovní list s rodokmenem:
Na tom, že život našich dávných předků nás ovlivňuje dodnes i na nejosobnější a nejniternější úrovni se vzácně shodnou představitelé vědy, náboženství i esoteriky. Sdílejme rodinné příběhy i s nejmenšími dětmi, protože nikdy nevíme, kdy se naše kniha života uzavře a které příběhy s námi upadnou v zapomnění. Přitom jsou TAK důležité pro naši osobní i rodinnou pohodu!
Nejmenší děti nepotřebují data, fakta, dějiny, ale osobní napínavé a dojemné příběhy ze života hrdinů, našich předků opředené tajemnem dob minulých s nádechem důvěrně známého, toho co nás stále spojuje.
